Databáze stop hospodaření na půdě v intenzivně průmyslově, zemědělsky a rekreačně využívaných krajinách

Specializovaná veřejná databáze (S)

Název projektu: Stopy tradičního hospodaření v průmyslově, zemědělsky a rekreačně intenzivně využívaných regionech: jejich identifikace, dokumentace, záchrana a možnosti využití

Registrační číslo: DH23P03OVV036

Příjemce-koordinátor: Národní zemědělské muzeum, s.p.o.

Hlavní řešitel příjemce koordinátora: Mgr. Ivan Berger

Vývoj aplikace: Mgr. Ondřej Šrubař

Věnováno památce PhDr. Pavla Nováka, CSc. (1960 – 2026), hlavního iniciátora a duchovního otce tohoto projektu.

Ivan Berger, Marta Krusberská, Pavel Novák † (ed.)

Markéta Ballová, Irena Benková, Pavel Borusík, Anna Borusíková, Jana Gryc, Jana Jírovcová, Šárka Kopecká, Martin Kopeček, Boris Krška, Petr Landr, Michaela Marklová, Jana Melcrová, Jiří Sedlák, Kamila Svobodová, Aleš Škrabánek, Ondřej Šrubař, Jarmila Valentová, Martin Vlček

Cíl výsledku

Specializovaná veřejná databáze, kterou předkládáme, je jedním z odborných výsledků čtvrtého roku projektu NAKI III „Stopy tradičního hospodaření v průmyslově, zemědělsky a rekreačně intenzivně využívaných regionech: jejich identifikace, dokumentace, záchrana a možnosti využití“, konkrétně výsledku S a naplněním jednoho z jeho plánovaných cílů projektu v roce 2026. Databáze popisuje identifikované stopy tradičního zemědělského hospodaření ve třech zkoumaných oblastech, provádí jejich kategorizaci a hodnotí jejich stav dochování. Projekt si kladl za cíl vytipovat prostřednictvím odborného týmu konkrétní lokality a podrobit je zkoumáním z pohledů různých vědních oborů, přičemž spojující prvek je hledání tradičních stop zemědělské činnosti, a to do roku 1948, kdy nastaly změny, které vedly k překrytí těchto stop antropogenní činnosti. Velká část získaných dat, především z terénního průzkumu je původní a díky tomu přináší novou přidanou hodnotu ke zkoumané problematice.

Základní popis koncepce databáze

Charakter současného krajinného rázu představuje přímý důsledek dlouhodobého antropogenního působení, které se formovalo napříč staletími. Tradiční agrární využívání krajiny dominovalo většině našeho území až do počátku 20. století. Radikální socioekonomické zvraty nastartované po roce 1948 však způsobily, že původní vzorce obhospodařování půdního, lesního a vodního fondu jsou v dnešním terénu již stěží identifikovatelné. Předkládaný výzkumný záměr se proto zaměřuje na tři specifické regiony zasažené odlišnými transformačními vlivy. Cílem je lokalizovat relikty původní zemědělské činnosti, zdokumentovat jejich aktuální stav i historickou trajektorii, provést jejich typologickou klasifikaci a následně formulovat strategie pro jejich adekvátní památkovou ochranu a edukační prezentaci.

Prvním zájmovým územím je mikroregion Kolínska a Čáslavska. V této oblasti, kde byla po generace praktikovaná správa polností, luk a lesních porostů došlo k jejich postupnému vytlačení intenzivními agrotechnickými metodami, jež vyvrcholily procesem nucené kolektivizace venkova v padesátých letech minulého století. Prvotní hluboké zásahy do tamního ekosystému nicméně souvisely již s hydrotechnickými úpravami a napřimováním toku Labe, které jakožto klíčová hydrologická osa regionu prošlo mezi koncem 19. století a 30. léty 20. století zásadní proměnou.

Druhou sledovanou oblast představuje Vranovsko, jehož ráz determinovalo několik specifických faktorů. Dominantním zásahem se stala výstavba Vodní nádrž Vranov spojená s rozvojem masové rekreace. Vývoj území dále podstatně ovlivnila existence přísně střeženého hraničního pásma v éře totality a následné zřízení Národního parku Podyjí v průběhu 90. let. Zdejším klíčovým paradoxem zůstává, že nucená příhraniční izolace sice region ekonomicky paralyzovala, avšak zároveň zakonzervovala unikátní přírodní hodnoty, které později umožnily legislativní vyhlášení národního parku.

Závěrečná případová studie se věnuje aglomeraci Ostravska a Karvinska, která prošla masivní devastací v důsledku hlubinné těžby černého uhlí a navazujícího těžkého průmyslu. Tyto aktivity drasticky deformovaly přirozený reliéf a daly vzniknout specifickým antropogenním útvarům, především haldám hlušiny a poklesům terénu, jež musely být v pozdějších dekádách podrobeny komplexním rekultivacím. Industriální boom navíc podnítil bezprecedentní urbanizaci. Demografický tlak a s ním spojené přelidnění vyústily v prostorové propojování městských jader, charakterizované masovou výstavbou dělnických kolonií a posléze panelových sídlišť.

Jedním z výstupů celého bádání je specializovaná veřejná databáze, jež detailně zachycuje identifikované pozůstatky historického hospodaření, které v současnosti často překrývají vrstvy novějších krajinných úprav. Tato databáze je úzce propojena se specializovanou mapou Nimap Mapa stop hospodaření na půdě v intenzívně průmyslově, zemědělsky a rekreačně využívaných krajinách, jež byla odevzdána jako výstup projektu v září 2026. Smyslem obou výstupů bylo shromáždit, utřídit a vizualizovat nashromážděná data, která prošla celoprojektovou diskusí a shromáždit fotografické a další údaje o identifikovaných stopách tak, aby je bylo možné využít pro výstupy v roce 2027 – výstavu s kritickým katalogem a dvě metodiky.

Záznamy dokumentující stopy jsou rozděleny do 6 základních kategorií:

  1. Zemědělství
  2. Lesnictví
  3. Ovocnářství a vinohradnictví
  4. Rybníkářství (vodohospodářství)
  5. Krajina
  6. Stroje a nářadí

Každá z kategorií má své podkategorie a obsahuje strukturovaná data. Záznamy, které mají GPS souřadnice, jsou také vyznačeny v mapě.

Nejdůležitější údaje většiny záznamů jsou:

  • Kategorie – zařazení do systému stop tradičního zemědělského hospodaření
  • Lokalita NAKI a katastrální území
  • Popis
  • Datace
  • Stav dochování
  • GPS souřadnice a délka/plocha
  • Zdroje – relevantní literatura či další zdroje
  • Obrázky – fotografie nebo výřezy map

V záložce záznamy je možné filtrovat jednotlivé stopy podle kategorie, lokalit NAKI, katastrálních území, autorů, rozlohy a výsledek filtrování je možné vyexportovat do tabulky CSV.

Základní popis metod

  • terénní průzkum – v průběhu téměř čtyřleté realizace projektu prováděli členové řešitelského kolektivu, a to jak kolektivně, tak individuálně, systematické inspekce dotčených lokalit. Tyto exkurze sloužily k pořízení fotodokumentace, lokalizaci prvků a následné komparativní analýze získaných dat s historickými kartografickými prameny. Archeologická sekce výzkumného týmu paralelně realizovala povrchové sběry artefaktů a nedestruktivní terénní prospekci nejčastěji aplikovanou v podobě povrchových sběrů. Terénní průzkum je klíčovou částí výzkumu, kdy bylo získáno velké množství původních dat.
  • konzultace se specializovanými organizacemi a místními odborníky i starousedlíky – souběžně s terénními pracemi i mimo ně se uskutečnila série expertních i neformálních kolokvií. Pracovníci projektu úzce spolupracovali například s odborným aparátem Správy Národního parku Podyjí, oblastními muzei a lokálními aktéry. Individuální i kolektivní paměť místních obyvatel totiž představuje pro identifikaci a interpretaci těchto reliktů v krajinné struktuře zcela nenahraditelný pramenný zdroj.
  • sběr a analýza dat z odborné literatury a pramenů ve vytipovaných archivech
  • analýzy historických a současných mapových podkladů (například císařské otisky Stabilního katastru, vojenská mapování, letecké měřičské snímky, stávající ortofotomapy, DMR 5G, porostové mapy, veřejný registr půdy LPIS apod.)
  • pomologické a genetické analýzy vzorků starých krajových odrůd ovocných stromů ze zájmového území pro identifikaci a odběr roubů
  • tvorba struktury kategorií a vyplňování databázových záznamů

Databáze vznikla v rámci projektu Stopy tradičního hospodaření v průmyslově, zemědělsky a rekreačně intenzivně využívaných regionech: jejich identifikace, dokumentace, záchrana a možnosti využití (DH23P03OVV036). Více detailů můžete zjistit na https://stopytradicnihozemedelstvi.cz/.

NZM-CZ-logo-RGB-7
Logo_UAPPSC-2-trans
Holovousy-5-trans
Došlo k neočekávané chybě. Obnovit 🗙

Znovu se připojuji k serveru...

Připojení selhalo... zkusíme to znovu za sekund.

Nepodařilo se znovu připojit.
Zkuste to znovu nebo obnovte stránku.

Relace byla pozastavena serverem.

Nepodařilo se obnovit relaci.
Zkuste to znovu nebo obnovte stránku.